Historie – Milan Plocr st.

Tradice firmy začala v roce 1991, kdy se můj otec Milan Plocr starší vrátil po revoluci ke svému původnímu řemeslu – kamnařině.
Přestože již v této době začínal módní trend krbových vložek, od prvopočátku se specializoval na stavbu akumulačních kachlových kamen jakožto nejefektivnějšího a, hned po Slunci, pro člověka nejpřirozenějšího zdroje tepla.

Z touhy předat své znalosti a dovednosti dále zasvětil v roce 1996 do tohoto umění i mne. Postupně jsem získal zkušenosti nejen se samotnou stavbou, ale i vytvářením návrhů a kompletními realizacemi zakázek, až se nakonec role obrátili. Roku 2006 jsem převzal hlavní zodpovědnost a v roce 2009, kdy šel táta do důchodu, i celou živnost.
Jelikož je kamnářství i mým koníčkem, věnuji se zakázkám osobně a dávám přednost individuálnímu přístupu a jistotě precizně odvedené práce.

Současnost – Milan Plocr ml.

Co o sobě říci? Snad to, že jsem povahou dobrodruh a v kvádru a kravatě mě potkáte opravdu jen náhodou (pokud si vzpomínám, oblékl jsem je pouze v den maturity… a vlastně ještě na vojně jakožto vycházkový stejnokroj 🙂 )
Od dětství mě fascinovala příroda a s ní spojené cestování. Inspirací pro mé první dobrodružné výpravy mi byly knihy Jaroslava Foglara, Karla Maye i E.T.Setona.
Zamiloval jsem si vandrování českou krajinou a v roce 2014 si užil i beskydský Špacír (procházka 100km za 24h přes beskydské kopečky).
Díky nečekaným životním změnám jsem si v roce 2015 nakonec splnil i svůj dávný dětský sen vyrazit na dobu neurčitou někam do divočiny. A tak jsem strávil čtvrt roku na Zakarpatské Ukrajině, z toho dva měsíce sám s batohem na zádech (o radostech a strastech tohoto putování se můžete dočíst na http://cesta.plocr.cz/)
Můj zájem o přírodu se časem rozšířil o téma přírodního stavitelství a soběstačného života.

Člověk je stvořen žít harmonicky a šťastně k čemuž patří příjemné a čisté prostředí, zdravé potraviny z místních zdrojů, šetrné a ohleduplné nakládání s přírodou, stejně tak jako vědomé prožívání a radost z každého okamžiku.
Osobně se mi moc líbí myšlenka, že jsme zemi nezdědili po předcích, ale máme ji vypůjčenou od svých potomků.
A tak nyní společně se ženou budujeme rodový statek U Rytíře a Víly v krásném údolí kousek pod hradem Houska.